Edita Vančurová

Neobyčejně obyčejné dny s batoletem.

Bohužel se neúprosně blíží zima, zatím si ještě užíváme s naší Niki (dcerka, o které jsou většinou mé články) poslední slunečné dny, ale sluníčko už nehřeje a tak Niki při každém odchodu ven oblíkám do teplejších kalhot, bundy a čepičky a to se jí nelíbí. Dost slýchávám od mamin, že je to děsný ten stereotyp a zvláště takhle v zimě, že to nějak vnímají víc. Každý den ještě za tmy vstát, dělat jídlo, oblíkat, vynášet nočník, případně přebalovat, jít ven a s tím spojené oblíkání kupy věcí, pak domu, zas jídlo a pořád dokola. I já jsem si tohle období prožila, ale čím více je Niki větší, tím i má radost z každého dne je větší a blížící se zima mi tolik nevadí.

25.10.2010 v 8:08 | Karma článku: 13.84 | Přečteno: 1013 | Diskuse

Edita Vančurová

Dovolená u moře. Děsnej bordel, škatulkování pokračuje.

Tak jsme se po dlouhé době rozhodli, že pojedeme na dovolenou k moři, dítko máme už dvouleté, tak to prostě zkusíme. Výběr destinace byl jednoznačný, Tunis, byli jsme tam před 4 lety a úplně nám učaroval. Navštívili jsme už různá místa a země, ale tenkrát to byla nejkrásnější dovolená, a když jsme si ještě vzpomněli, jak krásně se tam chovali k malým dětem, tak nebylo co rozmýšlet. All inclusive, vybrat alespoň 4 hvězdičkový hotel a hurá na dovolenou.

4.10.2010 v 8:08 | Karma článku: 19.00 | Přečteno: 2773 | Diskuse

Edita Vančurová

Narozeniny batolete, zábava či očistec?!

Oslava narozenin je většinou úžasná věc, zvláště když se vydaří, přijdou přátele, které máte rádi. Své již od jisté doby nijak zvlášť neslavím, ale osmnáctiny jsem oslavila bujaře, alespoň je na co vzpomínat. A tak jsem chtěla, aby naše Niki měla také krásnou oslavu, už je to škvrně s kamarády, na které nekouká jako na hmm někdo a hmm už tu ten někdo není, neva, ale jako jéééé Kubík, Vojtík, cholky (kamarádky dvojčátka). Tak jsem zorganizovala oslavu. Niki (naše batole, viz předchozí článečky) oslavila dva roky.

20.9.2010 v 8:08 | Karma článku: 12.20 | Přečteno: 1130 | Diskuse

Edita Vančurová

Batolecí slovíčkaření, je libo slovník?!

Někdy si říkám, že by měl někdo vytvořit batolecí slovník, zvláště když jsem ještě byla bezdětná a poslouchala jsem hovory v MHD s batolatama. Říkala jsem si, bože jak jim můžou rozumět?! Vždyť ani jedno slůvko není srozumitelné. Teď již jedno batole vlastním (viz předchozí články) a už vím o čem je řeč. Také je mi jasné, že každé batole si slovíčka vytváří samo a pramálo je stejných. Takže si holt budu muset a musím pamatovat co tím určitým slůvkem ta naše malá jako myslí, nebo se zas ona bude muset smířit s tím, že jí nerozumím buď já či někdo další. Ale většinou jsou to slůvka, kterým se i sám člověk zasměje. Říkala jsem si, že si je musím zapamatovat, ale pokud to nehodím na papír, tak se mi to rozhodně z hlavy vykouří a budu mít smůlu. Pokud máte zájem, tak si připomeňte, jak jste mluvili se svýma dítkama, či zda máte podobné choutky pořídit si slovník.

6.9.2010 v 8:08 | Karma článku: 13.06 | Přečteno: 1028 | Diskuse

Edita Vančurová

Všichni jsme zaškatulkovaní…

Tato věta mě napadá ode dne, kdy jsem odešla na mateřskou snad každý den. Když člověk pracuje, tak mu to tak nepřijde. Jo občas jsem si řekla, aha asi jsem ta střední třída, nebo no jo, holt nepatřím mezi boháče a nejezdím limuzínou, ale zase nesedím na ulici a nežebrám, tak se mám vlastně dobře. Jenže to co probíhá mezi některými rodiči dítek ať již narozených či ještě rostoucích v bříšku je někdy dost děsivé. Podívají se na vás a hned po pár cílených otázkách vás někam zaškatulkují.

23.8.2010 v 8:08 | Karma článku: 20.33 | Přečteno: 1390 | Diskuse

Edita Vančurová

Na jednom kole s batoletem.

Je stále více lidiček, rodin, co jsou sportovně založení a jezdí s dítkama na kole. Pro tyto účely se prodávají různé cyklosedačky, ať polohovací, či nepolohovací, dozadu, dopředu, no prostě je toho moc, stačí si vybrat. Znám rodiny, které jezdí s dítkem opravdu často a dlouhé trasy, jsou to ale dítka klidnější povahy. Bohužel nevím, jaké mají zkušenosti rodiče živějších dětí, tudíž jsme s naším rošťákem, pro upřesnění skoro dvouletou Niki (viz předchozí články), vyrazili na výlet kolmo. Již dopředu hlásám, doporučuji ale .......

9.8.2010 v 8:08 | Karma článku: 11.40 | Přečteno: 965 | Diskuse

Edita Vančurová

Nočníkové šílenství

Určitě si to zažil každý rodič, některý více intenzivně a některý méně toto období řešil. Přijde mi, že v dnešní době vše rodiče dělají na povel. V knihách, na internetu, u doktora, od jiné „chytré“ maminky se dozvíme, že je už dobré chodit na nočník a nepoužívat pleny. A mamky jako beránci jdou a učí na nočník, i když jejich dítko ještě zrovínka na to vyzrálé není. Pořád si myslím a nikdo mě asi nepřesvědčí o opaku, že každý človíček je osobnost a všechno pro jeho vývoj má svůj čas.

26.7.2010 v 8:08 | Karma článku: 13.91 | Přečteno: 1245 | Diskuse

Edita Vančurová

Bitva o brod

Tak jsme se zúčastnili bitvy - historické bitvy, která je každoročně pořádána na začátku července ve Zbořeném Kostelci. Jediná chyba celé této akce byla ta, že vše vyšlo na ty největší parna, co snad letos zatím byly. Udělali jsme dobře, když jsme se rozhodli zanechat naše batole nakonec v péči prarodičů, protože jsme měli sami se sebou co dělat. Já ředitelka vápenky a manžel horkokrevný, jsme málem vypustili duši. Manželovi se nedivím, ve 35 stupňovém vedru mít na sobě zbroj a k tomu se snažit někoho propíchnout, no já bych se nepostavila ani na nohy.

12.7.2010 v 8:00 | Karma článku: 14.11 | Přečteno: 1005 | Diskuse

Edita Vančurová

Spíme spolu, no a co?!

Ne že by to bylo každou noc, ale občas se to prostě stane a někdy je to příjemnější a někdy skoro nesnesitelné, ale když se jedná o vaše vlastní dítě, které prostě ne a ne spát samo, co byste pro něj prostě neudělali, že?! Ano tentokrát chci psát o tom, jak batole jménem Niki někdy prostě nevydrží a chce spát s maminkou a tatínkem. Že se jedná o mou dcerku, které budou v srpnu dva roky, někteří z vás vědí z minulých článků a ti co nevědí, mají možnost si přečíst, takže přejdu rovnou k věci.

28.6.2010 v 8:00 | Karma článku: 13.87 | Přečteno: 1466 | Diskuse

Edita Vančurová

Mozek batolete je jako houba!

Někde jsem tento názor četla a úplně se s ním ztotožňuji. Pryč jsou časy, kdy vaše dítko na vás kouká, usmívá se, občas řekne nějaké to slovíčko jako například když pozná kachnu, radostně pak vykřikne „ga, ga“ a je šťastné. Jakmile se vaše dítko začne blížit k dvouletým narozeninám, je čas si dávat pozor na jazyk, protože jeho mozeček opravdu jen nasává a nasává a v nejnevhodnější okamžik to co nasaje, použije.

21.6.2010 v 8:00 | Karma článku: 12.63 | Přečteno: 915 | Diskuse

Edita Vančurová

Pomoc, mé batole je závislé!

Ano, opravdu se to může stát. Nejedná se ovšem o závislost drogovou, či na alkoholu. Ale o závislost na dudlíku, či lahvičce s dudlíkem. Než si to uvědomíte, je pozdě a léčba je těžká. Zvláště, když čekáte a onu léčbu odkládáte na později. Říkáte si, to přejde časem, ono se to mé dítko odnaučí samo. Asi ano, asi existují dítka, která se to naučí sama, ale jsou i taková, která se drží jak klíště svého dudlíku či lahvičky a ne a ne se oblíbeného věcičky pustit. Když předmět své závislosti nemá, odmítá jíst, pít a neustále pláče. Bohužel chybu s odkládáním a čekáním jsme nejspíš udělali i my a teď máme starosti. Máme nežravé batole (viz starší příspěvek) a díky odbourávání lahvičky je teď z Niki, totálně nežravé batole. A nervy pracují.

14.6.2010 v 8:00 | Karma článku: 11.85 | Přečteno: 1406 | Diskuse

Edita Vančurová

Také to znáte?! Batole otrokáře?!

Tak už jsme se po strašlivém nemocničním zážitku vrátili do zajetých kolejí (viz příspěvek před). Naše malá Drnda, tak občas říkám své holčičce, opět pokročila ve vývoji a zkouší si hrát na malého/velkého otrokáře. Nikdy bych nevěřila, že tak malé dítě dokáže vydávat příkazy tak vážně a s výrazem říkajícím „dělej a rychle, nebo se budu zlobit“. Člověk si pořád říká, vždyť je malá, copak ten její mozeček může přemýšlet takhle?! Jo jo, bohužel může a asi může být i hůř, i když někdy je to opravdu dost roztomilé to její přemýšlení. Abych tedy popsala, jak vypadal den, s Niki, jako otrokářem.

7.6.2010 v 8:00 | Karma článku: 11.22 | Přečteno: 1474 | Diskuse

Edita Vančurová

Niki – volby s batoletem

Měl zde být příspěvek o batoleti otrokáři, ale jelikož naše životy nyní ovlivňují volby, tak píši vážněji o našem batoleti Niki a volbách. Je fakt, že batolata vnímají volby jako výlet kamsi, kde se dělá cosi, jsou tam lidi a nemůžeš se zdržet moc dlouho a to jim může přijít divné, zvláště těm společenským batolatům, jako je naše Niki. Nebo naopak je to může traumatizovat, no jo, pohled na tolik lidí pohromadě ...... uf.

29.5.2010 v 8:00 | Karma článku: 8.36 | Přečteno: 681 | Diskuse

Edita Vančurová

Niki – žravé, či nežravé batole?!

V předchozích článcích jsem psala o své dcerce Nikolce. Je jí nyní 21 měsíců a je stále rozpustilá jako jsem popisovala. Nyní se pouštím do tématu, týkajícího se žravosti batolat. Existuje dle mého názoru několik typů a to batole žravé, méně žravé, krásně papající, méně papající a nežravé. Velice závidím rodičům, co mají doma první tři typy. I když možná rodiče žravých dítek podotknou, že to také není nic moc, když neustále odráží útok malého človíčka, který ryčí: „Ham, ham, papat, papat“. Ale pořád tihle rodiče tak nějak vědí, že dítko jí, dostává výživu a bude OK. I když třeba ne, můžeme o tom podiskutovat.

24.5.2010 v 8:00 | Karma článku: 12.58 | Přečteno: 826 | Diskuse

Edita Vančurová

Niki – batole v nemocnici

Tak jsme si také prožili něco, co nepřeji nikomu. Díky tomuto zážitku jsem pochopila rodiče, kteří musí v nemocnici s dítkem trávit ať už sebemenší čas. Chápu, jak se cítí a jak moc jsou stateční. A také jsem velice šťastná, že mám zdravé dítě, které je sice moc živé a užvaněné, ale opakuji se „zdravé“. Byli jsme s Nikolkou v nemocnici, pro duši matky velice zátěžový zážitek, tedy pro duši matky jako jsem já, přecitlivělou a úzkostnou. Velice děkuji manželovi, jeho rodičům a své mamince za obr podporu, která mě udržela na nohou a dovolila mi ustát pobyt v nemocnici sice ne se vztyčenou hlavou, ale alespoň tak, aby zůstala na krku. A také děkuji paní Květě, která se v nemocnici starala o přísun jídla pro dítka a jejich rodiče (spíše maminky). Moc milá, ochotná osůbka, která nám pobyt velice zpříjemnila.

17.5.2010 v 8:00 | Karma článku: 14.69 | Přečteno: 1028 | Diskuse

Edita Vančurová

Niki – jak zabavit batole, modelínou?!

Ti co mají děti, mi dají za pravdu, že je dost těžké zabavit batole, které je v období, kdy to samo ještě neumí, ale už má nakročeno směrem, kdy to půjde. Osobně se toho nemůžu dočkat, večer co večer ulehám a říkám si, už aby vydržela alespoň sledovat pohádku, nebo si kreslit, nebo vůbec, dát mi chvilku klidu (asi se netýká rodičů batolat klidnějšího rázu, ale podle mě si to zažila každá maminka po příchodu domů z porodnice – kde najít čas si alespoň vyčistit zuby, že?!).

10.5.2010 v 8:00 | Karma článku: 13.00 | Přečteno: 1096 | Diskuse

Edita Vančurová

Niki a období Moje

V předchozím mém příspěvku jsem psala o své dcerce a budu v tom pokračovat dále. Za pár dní jí bude 21 měsíců a zrovínka prochází obdobím, kterému říkáme MOJE. Projde si tím prý každé dítě, tak se snažíme, abychom se z toho nezbláznili všichni. Jednou totiž lze přežít vztekání a ječení „moje, moje, moje“. Podruhé už máte lehký tik v oku a potřetí si říkáte: „Panebože co to je?!“ Zde nastupuje rodičovská výchova, kdy se snažíte svému dítku vysvětlit, že je to sice jeho, ale že jsme moc hodnía rozhodně tu onu věc půjčíme a že se nemusíme bát, že nám ta ona věc bude vrácena. No, jestli si někdo myslí, že to funguje, tak zatím ne.

5.5.2010 v 8:41 | Karma článku: 12.70 | Přečteno: 1096 | Diskuse

Edita Vančurová

Pocity matky batolete jménem Nikolka.

Rozhodla jsem se, že se podělím o své pocity z mateřství. Nejprve jsem netušila, co mě čeká, malovala jsem si život s miminkem, následně pak s batoletem a také jsem snila o tom, co bude, až se z mého dítka stane dospělák. Mohu jen potvrdit, že heslo "Člověk míní a život mění" je pravdivé. O tom co bude mé dítko dělat, až bude dospělákem jsem už snít přestala, zatím můj život plně zaměstnává 20ti měsíční dcerka Nikolka, která dává zabrat nejen mě, ale i manželovi, babičkám, dědečkům a dalším členům rodiny.

4.5.2010 v 21:21 | Karma článku: 17.02 | Přečteno: 1251 | Diskuse
Počet článků 18 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1210
Momentálně máma na plný úvazek, ale taky ženská která se těší ze života. Ženská která si myslí, že život není jednoduchý a že kdykoliv může být hůř, tak proč si to dělat těžké a trápit se zbytečnostma?!

Najdete na iDNES.cz